Epilog (květen, 2015) < Ospělovské pašije < Archiv

Ústavní soud. Klára Veselá Samková čte verdikt.


Klára Veselá Samková: … Jde o jasné zneužívání funkce veřejného činitele, obecního služebníka. Starosta šikanoval občany, pošlapával jejich občanská i lidská práva a zneužíval k tomu všemu obecní pokladnu, se kterou svévolně a v rozporu se zákony a vůlí zastupitelů hospodařil …

Ospělovsko. Franta sedí pod třešní na lavičce na zahradě Duše. Radka alias Miši přináší baculatou láhev a panáčky, nalije a jde do altánu přebírat byliny a vařit mast. Záběr: detaily.

Franta: Jak jsi na to přišel?

Duše: Došlo mi to až o rok později, že starosta před sedmi roky nakoupil ty odporný umělohmotný čekárny na zastávky jenom proto, aby Velký koule ponížil a ukázal, kdo je tady pán. Věděl, že musí v Ospělově opravit kapli. Opakovaně to veřejně slíbil a v zápisech zastupitelstva to bylo roky. Jenže jsme ho s tím spolkem Velkých koulí pěkně srali, hráli jsme líp. Tak si potřeboval něco vymyslet, aby mohl říkat, že nemá prachy na opravu kaple a dá prachy jenom na novou zvonici a střechu. Aby se to dělalo nadvakrát a nebylo to hotový ani na letošní historické oslavy. Za stejný prachy jako za přiblblé čekárny mohl udělat fasádu na kapli a bylo by to všechno hotovo najednou. Za rok po opravě střechy a zvonice, na kterou dali lidi sbírku, celou krytinu a dřevo i práci, už byl s Pepíky velkej kámoš, už o nich neříkal, jaký jsou debilové, protože mu najednou nosili koule a trénovali roztahováka podle jeho pravidel. Nasliboval jim prachy z obecního na kde co, ale kaple zůstala zase fuč. Tehdy mi to došlo. Ty nákupy čekáren, to byl jen trik. Před lidma pak mohl lhát, že nemá prachy na opravu kaple. A to měl ten rok v obecní kase o půlmilionu navíc z reformy daní, takže peněz měl dost na opravu celé kaple i na čekárny. Šlo jenom o moc. Ukázat, kdo je tady pán. S funkcemi tady mají lidi hrozný trable, jsou jak urvaný ze řetězu.

Franta: Ta třešeň je nádherná. Víš, že na ni lezli všichni kluci z vesnice? Má nejlepší třešně. Lidi, co tu před půlstoletím bydleli, byli fajn. Paní domácí nás jako kluky pouštěla na zahradu. A tady vedle byla pekárna. Zepředu chalupy jste měli obchod. Ale ta třešeň, takovou nikdo nemá.

Duše: Vždyť ji právě piješ! Zrovna ten rok v květnu, co jsme dělali poprvé kulturu na vsi, se rozlomila ve dví. Bylo to, jako by mi puklo srdce. Pope Popičovi zrovna umřel táta. Na podzim jsem ji celý kmen zaházel blátem s hnojem a obalil. Obrazila. A teď ji piješ. Tak na zdraví, Františku z Asisi.

Franta (volá): Radko, pojď za náma. Pojď si dát štamprličku.

Miši (nalévá si): Na zdraví, chlapci! A neožerte se!