Přírodní poměry > Historie Kraje > Ospělovsko

Podle stáří rozlišujeme tato geologická období : prahory, starohory, prvohory, druhohory, třetihory a čtvrtohory.

GEOLOGIE – řecké slovo – je to věda o Zemi (o jejím vzniku, složení a stavbě).

Naše oblast je součástí Českého masivu. Nacházíme zde horniny různého stáří. V období prvohor (silur) bylo toto území zaplaveno mořem, které střídavě ustupovalo pevnině. Naposledy zde bylo moře v třetihorách (miocenní moře), sahalo do výše 500 m a mělo teplotu asi 18 °C.
Když moře ustoupilo, došlo k dotvoření naší krajiny vlivem slunce, vody, větru, teploty, rostlinstva, ale i člověka. Tyto změny probíhají i v současnosti.

Hlína, písek a kameny, které nacházíme v přírodě, jsou h o r n i n y. Horniny jsou tvořeny n e r o s t y (živec, slída, křemen).

Převážná část zemské kůry (30 – 120 km) je složena z hornin.
Podle způsobu, jak horniny vznikly, rozeznáváme :
1. Horniny vyvřelé – utuhlé ze sopečného magmatu
2. Horniny usazené – vzniklé splavením a usazením rozrušených částí hornin
3. Horniny přeměněné – vytvořené přeměnami obou předchozích druhů

HORNINY, KTERÉ SE V NAŠEM KRAJI NACHÁZÍ
VÁPENEC – USAZENÁ HORNINA – vznikla ze schránek mořských živočichů. Ve vápenci působením vody vznikly četné podzemní prostory, např. Javoříčský kras a Mladečský kras. U Ponikve, Jesence a Ludmírova najdeme v polích a na lukách propadlá místa, tak zvané závrty, do některých ústí potůčky a mizí pod zemí. Takovým místům říkáme ztraty. Závrty i ztraty jsou neklamným znamením, že v podzemí se nacházejí jeskyně. Vápenec se využívá jako stavební kámen pro stavbu domů, cest, jako štěrk na stavbu silnic, stavební písek. Dnes se těží v lomu u Chobyně. Další lomy jsou v Ludmírově, Drtič ve Hvozdě.
KALCIT – NEROST – tvoří krystaly – lom v Ludmírově
KŘEMEN – NEROST – OBSAHUJE zlatonosné kyzy s červenými žilkami, často je i růžově zbarven. Křemen se těžil u Dětkovic, kde jsou dosud velké zásoby.
BŘIDLICE – USAZENÁ HORNINA – vznikla zpevněním jílovitých nebo slínitých hornin. Těžila se u hvozdu (Březina), ve Věžnici u Kladek, u Vojtěchova směrem k Luké.
FYLITY – PŘEMĚNĚNÁ HORNINA – vznikla přeměnou jílovitých břidlic nepříliš hluboko v zemské kůře za málo zvýšené teploty a za postranního tlaku. Barva je různá, u nás nejčastěji šedozelená. Použití – materiál na pokrývání střech.
GRAFIT – NEROST – v různých horninách tvoří jemné šupinky. V břidlicích a ve vápenci tvoří grafit (tuha) dokonce mohutná ložiska. Je šedočerné barvy. Těžil se u Kadeřína, ve Věžnici u Kladek.
DIABASY – VYVŘELÁ, VÝLEVNÁ HORNINA – zrnitá, nejčastěji zelené a šedozelené barvy.
SLEPENEC – USAZENÁ HORNINA – je hrubozrnná. Nachází se všude tam, kde byl kdysi zemský povrch na čas zaplaven mořem. Když proudící vody za kolísání teploty rozrušovaly pohoří, byly zvětralé horniny odplavovány v podobě úlomků nebo valounů do níže položených míst, kde se nahromadily jako sypké usazeniny. Později se opět stmelily v novou horninu – slepenec. Poznáme ji na první pohled podle velkého množství silně zaoblených valounů křemene, žuly vápence a jiných hornin, spojených různě odolným tmelem.
DROBA – USAZENÁ HORNINA – jemnozrnná, složená z různých nerostů spojených jílovitým tmelem.
ŽELEZNÁ RUDA – těžila se na Konicku již v dávné době. Její ložiska se táhnou od Dětkovic k Lumírovu (Bradlo, Rudka), na jih k Březsku, jsou Dzbele (na horách) i jinde. Četná místa dolování nám dnes připomínají jen názvy Roudné, Rudka, Roudná cesta atd.
MAGNETOVEC A KREVEL – u Březska, zde byla největší šachta na Konicku.
HNĚDEL – u Březiny a Hvozdu.
MANGANOVÁ RUDA – na vršku Průchodnice, u Jesence a u Dzbele.
ZLATO – u Ponikve byly objeveny zbytky rýžoviště zlata z doby Keltů (asi 400 let před naším letopočtem).

VODNÍ TOKY
Naší krajinnou protéká několik potůčků. P I L A V K A – pramení východně od Hvozdu, Š P R Á NĚK pramení za K L A D E C K O U P Ř E H R A D O U. V Ě Ž N I C E – pramení u Kladek, J A V Ř Í Č K A – pramení severně od Luké. V širším okolí pramení Jesenka ( R O M Ž E ) mezi Jesencem a Dzbelem a N E C T A V A jižně ode Dzbele. Všechny tyto potůčky patří do povodí řeky M O R A V Y.

ZAJÍMAVOSTI KYSELKA u Ochoze – pramen s obsahem železitých a alkalických látek. ZTRATY - u Ponikve, Špráněk, Javoříčka.

PODNEBÍ
Náš kraj, zvedající se do výšky 274 m až 676 m, trpí zvláště v jihozápadní části větry, vanoucími od západu a severozápadu. Tyto větry však ale přinášejí nejvíce dešťů.
Větry vanoucí od východu bývají nejmrazivější. Sílu větrů dovedli naši předkové dobře využívat ve větrných mlýnech při mletí obilí. Poslední větrné mlýny si můžeme prohlédnout v Háčkách, Přemyslovicích i v Jednově.
Průměrná roční teplota je u nás přibližně 7°C, nejvyšší teploty bývají většinou měsíci červenci, nejtužší zima přicházívá v únoru.
Náš kraj náleží k sušším oblastem, roční množství srážek se pohybuje od 480 mm do 600 mm. Nejčastěji pršívá koncem června a v červenci, nejvíce sněhu padá v lednu a v únoru, nejmlhavějšími měsíci jsou listopad, prosinec a leden.

ROSTLINSTVO A ŽIVOČIŠSTVO
Okolní krajina s množstvím strání má dosti bohatou květenu. Téměř jedna třetina povrchu je porostlá horskými jehličnatými lesy, v nichž převládá smrk. Najdeme v nich i další jehličnany: borovice, modříny, jedle, z listnáčů buky, duby, břízy, javory, jívy, habry, osiky, jeřáby, jasany, olše, zřídka i jilmy a lípy.
V lesích můžeme sbírat maliny, borůvky, jahody a houby. Nejčastěji najdeme bedle, holubinky, suchohřiby a václavky.
Na lukách, mezích a stráních rostou a voní trávy. Nejčastěji mezi nimi najdeme lipnici, bojínek, psárku a srhu říznačku.

V přírodě nacházíme menší savce, z nichž nejpočetnější jsou hlodavci: myš, zajíc, králík divoký, sysel, křeček a ondatra.
Z větších savců – srnec, muflon, jelen, divoké prase, liška, jezevec a kuna. Dosti početné je ptactvo. Stálých ptačích druhů máme asi 36. Nejpočetnější jsou: vrabci, sýkorky, pěnkavy, kosi, drozdi, bažanti a koroptve. Z dravců káně myšilov, poštolka, objeví se i jestřáb, sýček a sova pálená. U Zkamenělého zámku hnízdí dokonce výr velký.
Plazů je málo. U vody můžeme objevit užovku, na slunných stráních zmiji, na pasekách ještěrky a slepýše. Na vápencových stráních najdeme četné druhy měkkýšů.

CHRÁNĚNÁ PŘÍRODA
Přírodní park KLADECKO byl vyhlášen v roce 1990. Park zaujímá území kolem obcí Kladky, Ospělov, Milkov, Ludmírov, Vojtěchov, Hvozd, Ponikev, Ladín, Jesenec, Dzbel a Šublířov. V oblasti najdeme chráněná území Průchodnici, Taramku, U nádrže, Na Kozénku, Rudku a Skalky.
Přírodní památka
Útvar menší rozlohy, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem.
Přírodní rezervace
Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast.
Kozének u Dzbele – přírodní památka
Je chráněné území nedaleko obce Dzbel. Je především nalezištěm sasanky lesní. Malé travnaté návrší (0,2 ha) nad opuštěným lomem je zajímavé i jinými rostlinnými druhy, např. modřencem chocholatým.
Průchodnice u Ludmírova – přírodní rezervace
Chráněné území upoutá skaliskem s dvěma průchody a jeskyní. V jeho okolí se nachází bukový porost skladbou příbuzný původnímu porostu. Políčka, louky a pastviny rozdělené mezemi dotvářejí tento krásný krajinný celek. Při průzkumu skalních útvarů byly nalezeny zbytky tlustostěnné nádoby, pazourkových nástrojů, ohniště, rozdrcené kosti zvířat, kosti rysa ostrovida, medvěda jeskynního, hraboše sněžného i poprvé v Evropě nalezeného kura kirgizského. Chráněné území má rozlohu 21 ha a je ukázkou dřívějšího vzhledu krajiny na Konicku.
Skalky – přírodní památka
Malé skalnaté návrší mezi obcemi Ponikev a Ludmírov o rozloze 0,6 ha je chráněným územím se zbytkem původního lesního porostu s převahou buku a habru. Najdeme tu konvalinku vonnou, kokořík vonný, okrotici bílou, kruštík šírolistý, orlíček planý, prvosenku jarní, hlístník hnízdák, zvonek klubkatý i zvonek okrouhlolistý.
Taramka – přírodní památka
Chráněné území leží v lesnatých vrších jižně od Vojtěchova na ploše 25,2 ha vrchů Taramky a Horky (500 m a 489 m nad mořem). Najdeme tu zbytky původních květnatých a bukových bučin spolu s teplomilnějšími druhy rostlin, rostlinami horskými i podhorskými. K nejvzácnějším patří lýkovec jedovatý, lilie zlatohlavá, tis červený a na lukách hořeček brvitý.
Rudka – přírodní rezervace
Je to protáhlý vápencový hřbet (bradlo) jižně od obce Ludmírov. Má rozlohu 9,9 ha. Smíšený les na vápencovém bradle s převahou buku a vtroušeným habrem, javorem, jedlí, smrkem, modřínem a borovicí má bohaté i keřové patro zastoupené zimolezem obecným, břečťanem popínavým a chráněným lýkovcem jedovatým. Z bylin tu roste okrotice bílá, korálice trojklanná, kruštík šírolistý, orlíček planý.
U nádrže – přírodní památka
Rozkládá se na ploše 6,7 ha v údolí pod vodní nádrží jihovýchodně od obce Kladky. Území má rašelinní charakter a rostou tu vzácné chráněné mokřadní rostliny. K nejzajímavějším rostlinám patří prstnatec májový, upolín nejvyšší, vrba rozmarýnová, bradáček vejčitý. Členové svazu ochránců přírody vyhloubili při zdejším potoku několik mělkých jezírek vhodných pro rozmnožování obojživelníků: skokana hnědého, skokana ostronosého, vyskytuje se tu i rak bahenní a ještěrka obecná.

CHRÁNĚNÉ PŘÍRODNÍ VÝTVORY
Ludmírov : Průchodnice (krasová oblast s průchody ve vápencových skalách) Ludmírovská skupina tří lip z roku 1661 - chráněné útvary. Dub na čihadle - Quercus sp. V katastrálním území Ludmírov na parc. č. 1446/3 při jižním okraji lesa. Stáří stromu je asi 200 let, výška 22 m, obvod kmene v 1,5 nad zemí je 450 cm. Kmen stromu je dutý, strom byl pravděpodobně zasažen bleskem. Oválná, pravidelná koruna slabě prosychá.
Vojtěchov : Zkamenělý zámek (krasová oblast v Javoříčském krasu, pohádkové skalní útvary, naleziště vzácných měkýšů, rostlin, lovecké území výra).
Ochoz : Ochotská kyselka vyvěrá v blízkosti bývalého ochotského mlýna v údolí říčky Pilavky. Je to minerální voda s přísadou železitých sloučenin.
Skřípov : Skřípovská lípa, skřípovská lipová alej.
Konice : Lípy na hrázi, buky na Zavadilce.